Pred nedávnom som na svojom blogu uverejnila článok Vášeň Jahveho je žiar (https://terre-eau.signaly.cz/1305/vasen-jahveho-je-ziar), ktorý sa venoval pohľadu na manželskú lásku. Prostredníctvom vzkazu som dostala zaujímavú reakciu (nájdete ju aj pod pôvodným textom článku) a rozhodla som sa hlbšie skúmať, čo o manželskej láske a sexualite hovoria proroci našej doby. Narazila som pritom na malú brožúrku od Marka Ivana Rupnika, ktorej text ma prekvapil svojou hĺbkou. Na začiatok som sa rozhodla citovať niekoľko odstavcov a prajem všetkým manželom (ale aj zasväteným), aby (znovu)objavili svoju sexualitu v jej kráse, ktorá nevysloviteľne odráža Trojičné tajomstvo.


Rupnik píše: 

Typicky lidskou vlastností je snaha poznat význam věcí, s nimiž se setkáváme. Ne dávat smysl, ale hledat ho. Lidské hodnoty stvořil Bůh, my si nemůžeme osobovat právo určovat jejich význam. Naopak, naším úkolem je jejich význam odhalit.

Pravou cestou je hledání a nacházení významu.

Vjačeslav Ivanov, jeden z velkých ruských básníků a teologů, říká, že musíme být jako porodní asistentka, která vlastníma rukama pomáhá životu vyjít ven. Je třeba umět poodhalovat realitu, aby mohla vystoupit její vnitřní pravda.

Je velmi důležité chápat lidskou osobu jako symbol, v němž je skryt úžasně hluboký teologický a božský význam. Tento symbol je onou živou realitou, jejíž pravý, věčný význam se sdílí skrze konkrétní, časově dějinný rozměr. V tomto nazírání člověka jako symbolu, tedy reality, která spojuje rozměr věčný s konkrétním a tělesně vyjádřeným, je obsažena i sexualita.

Když člověk naruší a zničí poměr s vlastním tělem, stane se pro něj tělo pouhou hmotou; tento postoj ovlivní jeho mysl, která se obrací k tělesnosti a hledá v ní prosazení sebe samé. Ale tělo, přijaté ve své celistvosti jako součást identity osoby, kterou Duch Svatý orientuje pro vztah směrem k Bohu, je nositelem osobní lásky. Tělo je hmotou oživenou Duchem Svatým a má sloužit lásce. Proto se stává místem, kde se zjevuje Duch Svatý, místem, kde se sdílí láska. A v tom spočívá krása. Krása je totiž vtělená láska.

Muž a žena se hledají: v tomto spočívá obraz Boží. Vztahovost je v člověku daleko hlubší než nemluvnost, uzavřenost, či smrt. Eva bude hledat své místo po boku toho, z něhož byla vzata, a Adam bude postrádat své žebro. V tomto smyslu jsou muž a žena svým sjednocením obrazem Boha, neboť Bůh je láska, společenství Osob. Plnost Božího obrazu v člověku tím spočívá ne tak v hypostazi (podstatě), ne v muži či žene odděleně, ale v jednotě jejich osob k obrazu trojjediného Boha.

Vidíme, že sexualita začíná poodhalovat svůj pravý význam. Můžeme se tedy nyní vydat objevovat význam sexuality právě jako oblasti, v níž se Kristovo dílo spásy stává pro lidstvo skutečnou cestou vymanění se ze smrti a egoismu.

PS: Knižku Marka Rupnika vrelo odporúčam. Nájdete ju u dobrých kníhkupcov.