Stanislav Schneeweis... meno v rodokmeni, meno v zozname väzňov, meno v zozname obetí, meno v srdci Boha. Kňaz, strýc, prastrýc. Kým vlastne bol ?

---

Jak říkávala matka Marie, “Stanislav si přinesl při svém narození několik P. Narodil se v pátek 5. 5. 1905 o páté hodině odpoledne.” Rodiče Jan a Marie Schneeweisovi byli rolníky v obci Šubířov-Chobyně u Konice na Drahanské vysočině. Provozovali také hostinskou činnost. Stanislav byl stářím druhý ze čtyř sourozenců.

V raném mládí byl u prvního sv. přijímání a následně přijal svátost biřmování. V roce 1917, když mu bylo dvanáct let, jej rodiče vyslali do Kroměříže, kde se stal chovancem arcibiskupského semináře a následně maturantem na Arcibiskupském gymnáziu. Láska k Bohu jej přivedla do kněžského semináře v Olomouci. Během studia byl činný v několika kroužcích, zejména v mariánské družině a předsedou Stojanovy literární jednoty bohoslovců. Na kněze jej vysvětil 5. 7. 1929 olomoucký arcibiskup Dr. Leopold Prečan. Při následné primici zazněla z úst družičky jakoby prorocká slova básně, z níž vyjímáme:

“Důstojný pane!
V době těžké, plné bojů,
církev otvírá vám brány,
spěcháte vstříc utrpení,
jako svatí do arény.
Za vznešeným jdete cílem,
o království Božím sníte,
zklamání a hořký nevděk,
na svých cestách nevidíte...”

Po absolvování bohoslovecké pouti do Říma nastoupil za kooperátora a následně administrátora ve Slušovicích u Zlína. Po pětiletém působení byl jmenován duchovním správcem v Olomouci-Hodolanech po P. Josefu Hlouchovi, pozdějším biskupu českobudějovickém. V Olomouci-Hodolanech působil od 25. 8. 1934 až do svého zatčení 2. 8. 1950.

Vedle činnosti v duchovní správě učil na obecné a měšťanské škole a na škole pro výchovu farních sester a laických katechetek v Přerově. Byl předsedou okresní Charity pro město Olomouc, ředitelem Arcidiecézní katolické akce, předsedou Pastoračního referátu pro arcidiecézi olomouckou, asesorem arcibiskupské konsistoře v Olomouci, děkanem pro děkanát velkobystřický a členem výborů diecézních sdružení: Arcidiecésní Charity, Arcidiecésního Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje a Matice svatokopecké.

Byl aktivní i v literární a publikační oblasti. Sepsal spis Hodolany farností, Kroniku rodiny Jana Schneeweise z Boskovic L.P. 1624-1960 a mnoho svých představ a názorů zejména na církevní liturgii. O tyto dokumenty byl zájem především u kněží, kteří s ním byli vězněni a o jeho díle věděli. Po úmrtí P. Stanislava tak byly většinou rozebrány, již je nestačil publikovat. Byl i aktivním znalcem a propagátorem rozšíření umělého mezinárodního jazyka esperanta.

(Autorom textu je pravdepodobne J.S., synovec P. Schneeweise. Uverejnený bol v Zpravodaji RK farnosti Boskovice, č.06/2010, ilustračné foto:flickers.com)